„Ptačí perspektivou aneb když přírodu rádi máme, tak ji čile pomáháme“

Měsíc únor jsme mimo jiných aktuálních témat navazujících bezprostředně na zimní činnosti věnovali přírodě kolem nás. Děti se naučily, že i když je příroda mocná „čarodějka“, lidská pomoc je mnohdy potřeba, protože ji světu kolem nás víc než dlužíme. Čím více přibývá neživých civilizačních výdobytků a ubývá zeleně a míst, která dříve sloužila jen fauně a flóře, tím více je potřeba dbát o živou přírodu kolem nás. I když dnešní doba zaznamenává silný nárůst snah o návrat k přírodě, stále to nestačí. A tak děti učíme, co je možné dělat a jak nejlépe pomáhat, aby byl člověk užitečný.

Letošní zima byla velmi mírná, a tak konkrétně ptactvo zcela jistě netrpělo potravní nouzí, nicméně naše práce s dětmi směřovala ke konkrétnímu cíli – vědět jak na to, až to bude nutně potřeba.

Děti se nejprve naučily vše možné o životě ptáčků, o stavbě jejich těl, Dráčci se naučili nejznámější ptáky rozlišovat podle jejich názvů – skládali „ptačí puzzle“, hráli „ptačí rozcvičku“ s obrázky i bez nich. Čiperky se naučily, co všechno ptáčci na svém těle mají, všichni pak, čím se ptáci živí, jak žijí, co ke svému pohybu ve vzduchu potřebují, čím se liší od jiných živočichů a nakonec pak, jak jim můžeme pomáhat my – lidé. A to nejen v zimě, ale i například v létě během velkých veder, kdy pro změnu mají nedostatek vody a stinných míst.

Všechny děti si vyrobily krásné ptačí budky. Čiperky samy vystřihávaly a lepily z barevného papíru na připravenou předlohu ptačí budky, děti ze třídy Dráčků pracovaly s přírodním materiálem – kromě vystřihávání a lepení také sypaly a lepily zrní. Všechny děti se také podílely na zdobení skutečných dřevěných budek, které děti pomalovaly – Dráčci složitější ozdobné vzory, Čiperky natřely střechy obou budek. Dráčci si dokonce zhotovili i svá vlastní funkční krmítka – pomocí roliček z toaletního papíru, medu a ptačího zobu. Tato krmítka pak děti rozvěsily na stromy v zahradě MŠ a pozorovaly, zda na ně ptáčci přiletí.

Práci provázely činnosti, hry, písně i básně, děti se při svém učení báječně zabavily, takže vlastně ani vůbec nevěděly, jak moc se toho při všem tom hraní naučily :).

Jitka Strýhalová